INT. ŠKOLNÍ KNIHOVNA - PULT NA VRACENÍ KNIH - POLEDNÍ PŘESTÁVKA
Jedenáctiletá Ada sedí za pultem s dokonale rovnými zády. Má na sobě zalaminovanou jmenovku ŽÁKOVSKÁ KNIHOVNICE. Milo posune po pultu otlučenou knížku a otočí se k odchodu.
Ada
Stůj. Knížky se vracejí knihovnici, ne pultu.
Milo
Ten pult je hned vedle tebe. To je skoro jako tvoje ruka.
Ada
Tuhle knížku sis půjčil, když nám bylo sedm. Teď je nám deset.
Ada
Tři roky nejsou pečlivě. Za tři roky už s ní bydlíš.
Milo
Kolik je pokuta? Mám čtyři mince a knoflík. Ten knoflík je fakt dobrej.
Ada
Jedna mince za den. Počítala jsem to u oběda. Tisíc devadesát šest mincí, protože byl přestupný rok. A paní Pell mě tenhle týden nechala u pultu samotnou. Samotnou znamená žádné knoflíky.
Milo
Tak jo. Co kdybys tam dala razítko a už by ji nikdy nikdo neotevřel?
Ada otevře knížku na posledních stránkách a úplně znehybní.
Ada
Milo. Někdo popsal stranu sto dvanáct. A zadní desky. A tu kapsičku na kartičku.
Milo
Nepopsal. Opravil. Došlo mi místo.
Ada
Kdo píše do knížek, ten je ničí. Za ničení se jde do Červených desek a kdo je v Červených deskách, už si nikdy nic nepůjčí.
Milo
Než se rozhodneš, tak si to aspoň přečti. Prosím.
Ada
Biscuit neumřel. Biscuit byl jenom strašně unavený. Vstal a dal si sendvič.
Milo
Ten sendvič je tam, abys věděla, že je v pohodě.
Ada
Biscuit umře na straně sto jedenáct. O tom ta knížka je. Celá naše třída brečela. Pan Haddad brečel, a to učí fotbal.
Ada
Knihovnice nebrečí. My razítkujeme.
Milo
Tu poslední stránku jsem četl jedenáctkrát. Pokaždý umřel. Někdo s tím musel něco udělat.
Ada
A pak jsi ji na tři roky schoval.
Milo
Schoval jsem ji před mladším bráchou. Myslí si, že každej pes v každý knížce je náš pes.
Ada
Tak proč ji vracíš zrovna dneska?
Milo
Protože v pondělí přišel druhej díl. Máš ho na vozíku. Na obálce je Biscuit. Takže buď žije, nebo je ta obálka fakt podraz.
Ada vezme Milovi tužku zpoza ucha, vygumuje jeden řádek a píše drobným úhledným písmem.
Ada
Ne. Sendvič by si nikdy nedal. Jí jenom kůrky, píše se to na straně devět. A nad školou nelítá, to je blbost. Jde domů oklikou, kolem pekárny, a všichni čekají u branky.
Milo
Ty znáš stranu devět?
Ada dá do staré knížky razítko, pak vezme z vozíku novou a posune ji přes pult.
Ada
Vráceno. Tu novou vrátíš za dva týdny, ne za tři roky. A jestli se mu v ní něco stane, přijdeš s tím nejdřív za mnou.