Partner na zkoušení, který mluví tvým jazykem

Dlouho blablabla četl tvoje scény v devíti jazycích. Pokud jsi pracoval v jednom z nich, byl jsi v pohodě. Pokud ne, dostal jsi hlas, který se tvůj jazyk snažil napodobit nesprávnými ústy. Představ si herce v Soulu, jak zkouší korejskou scénu s partnerem, který zní lehce americky. Dalo se to použít. Ale nikdy natolik dobře, aby sis přestal všímat, že je tam.

Tohle mě trápilo víc, než jsem dával najevo. Postavil jsem to nejdřív dánsky, pro sebe, a pak sledoval herce na místech, kde jsem nikdy nehrál na konkurzu, jak se to snaží zprovoznit v jazycích, které blablabla tehdy ještě pořádně neovládal.

Tak jsme pokračovali. Katalog má teď přes osmdesát hlasů a čtou ve více než sedmdesáti jazycích. A dostupné je to všude, v každém obchodě, s aplikací přeloženou do desítek jazyků. blablabla se rozšířil po celém světě tiše, tak jak se to opravdové věci stávají. Bez fanfár. Hlasy prostě začaly přibývat.

Proč druhý hlas záleží víc, než si myslíš

Nezkoušíš ve vzduchoprázdnu. Zkoušíš proti tomu, co slyšíš.

Když se ti partner ozve ve špatném tempu nebo klade důraz na nesprávnou slabiku, tvoje ucho se přizpůsobí, aniž by se tě ptalo. Načasuješ svoji repliku na rytmus, který v místnosti na castingu nebude. Při zkoušení to vypadá dobře. Pak přijdeš na konkurz, živý člověk čte svým přirozeným rytmem a něco je o půl doby posunuté, ale nedokážeš říct proč.

Partner ve tvém vlastním jazyce opraví věc, o které jsi ani nevěděl, že je rozbitá. Pauzy padají tam, kde pauzy v tom jazyce skutečně padají. Otázky stoupají tak, jak otázky v tom jazyce stoupají. Přestaneš partnera řídit a začneš ho poslouchat, a to je celý smysl. Ten druhý hlas má zmizet, aby tvá replika mohla být jediná věc v místnosti.

Přes osmdesát hlasů, v jazyce, ve kterém pracuješ

Takhle to stojí. Přes osmdesát hlasů. Přes sedmdesát jazyků. Každá postava ve tvé scéně dostane vlastní hlas, vybraný tak, aby odpovídal. Ne jeden plochý vypravěč, který čte každou roli ve stejném rejstříku.

Sedmdesát je jen číslo na stránce, tak si řekněme, co to znamená konkrétně. Dánština, švédština, norština, finština pro Skandinávii. Němčina, francouzština, italština, španělština, holandština, polština pro zbytek Evropy. Čeština, slovenština, maďarština, rumunština, chorvatština, ruština, ukrajinština. Arabština, turečtina, hebrejština, hindština, tamilština. Japonština, korejština, mandarínská čínština, indonéština, malajština, vietnamština, thajština. Portugalština na obou stranách Atlantiku. To je zkrácená verze.

Takže pokud zkoušíš ve svém jazyce, šance jsou velmi dobré, že tam je. A katalog roste dál, protože to je část aplikace, kterou nejvíc chci dokončit.

Správný jazyk nestačí. Potřebuješ správný kout světa v něm.

Tohle je část, na kterou jsem trochu hrdý, tak to řeknu přímo a půjdu dál.

Trefit jazyk je základ. Herec během dvou vteřin pozná, jestli hlas pochází z jeho světa, nebo je to turista, který projíždí. Pařížská scéna čtená quebeckým přízvukem je špatně způsobem, který by si nikdo mimo herecké řemeslo nevšiml, ale každý herec by si všiml hned. Katalog proto jde o vrstvu hlouběji než jen jazyk.

Francouzština přichází v pařížské a quebecké variantě. Portugalština v brazilské a evropské. Mandarínská čínština z pevniny i z Tchaj-wanu. Arabština v zálivské, levantské a egyptské variantě. Angličtina v americké a britské. Partner nemluví jen tvým jazykem. Mluví jím zhruba odkud tvoje scéna pochází.

Většina nástrojů na zkoušení nabízí angličtinu a možná pár evropských hlasů navíc. Chápu proč. Je to spousta práce pro herce, kteří budou stejně z větší části chodit na casting v angličtině. Ale spousta herců na casting v angličtině nechodí, a "přibližně dostačující" je zvláštní věc chtít po někom, jehož celá práce spočívá v rozdílu mezi přibližně a přesně. Takže jsme se nezastavili u jednoduchých jazyků. To je celá sázka, vlastně tichá. Raději aby partner prostě zněl správně, než aby ti říkal, jak je to chytré.

Pokud je pro tebe samostatnou výzvou pracovat v jazyce, který není tvůj první, napsal jsem o tom zvlášť, v článku o zkoušení scén v jazyce, který není tvůj rodný.

Obsazení ostatních rolí

V praxi nad tím skoro nepřemýšlíš. Nahraješ scénu, řekneš, která role je tvoje, a ostatní postavy se obsadí za tebe, podle jazyka a podle toho, jestli postava čte jako muž nebo jako žena. Většinou je to tak konec.

Když není, otevřeš seznam hlasů a přeobsadíš. Pár si poslechneš, vyber ten, který zní jako člověk, proti kterému hraješ. Bratr má znít jako bratr, ne jako prospekt k pronájmu. Celý obrázek o tom, jak to zapadá do zkoušení, najdeš na stránce s funkcemi.

Pak spustíš scénu. Ostatní hlasy říkají své repliky ve tvém jazyce, s přízvukem, který patří do tvého příběhu, a čekají, mlčky, než dokončíš své. Ať to trvá jak dlouho.

Ten herec v Soulu má teď korejského partnera. Ten v São Paulu má brazilského, ne lisabonského. Pauzy padají tam, kde mají. Nikdo nikoho jazyk nenapodobuje. To jediné jsem kdy chtěl, aby ty hlasy dělaly: zmizely a nechaly tě hrát.

Pokud chceš širší pohled na zkoušení bez partnerky nebo partnera, najdeš vše v kompletním průvodci zkoušením o samotě.