blablabla
← Všechny příspěvky
castingselftape

Čeho si casting directoři na selftapech doopravdy všímají

20. března 2026 · 5 min čtení

Aktualizováno 10. srpna 2026

Elias Munk
Elias Munk· 14 let herectví

Casting directoři sledují stovky selftapů na jednu roli. Někdy tisíce. Průzkum Backstage z roku 2023 zjistil, že selftapy dnes tvoří většinu prvních kol konkurzů ve filmu a televizi. CD mluvili veřejně o tom, čeho si všímají, a skoro nikdy to není to, čeho se herci obávají. (Pokud je pro tebe tenhle formát úplně nový, mrkni nejdřív na co je to selftape a pak se vrať sem.)

Stručně: příprava vítězí nad produkcí, vždy a bez výjimky.

Dívají se casting directoři na celý selftape?

Většinou ne, a je lepší se podle toho zařídit, než si to brát osobně.

Nejkonkrétnější veřejné číslo, jaké jsem viděl, je od castingového asistenta Nika Whitcomba, který mluvil na castingovém panelu: „U televize a filmu se hodně často díváme na prvních deset sekund tvého záběru a podle toho rozhodneme ‚ano‘, nebo ‚ne‘... a není to nic osobního.“ Deset sekund je zhruba tvůj slate a první replika.

Může to být i kratší. V lednu 2025 Deadline napsal o nahraném rozhovoru, ve kterém dva casting directoři z Atlanty popsali, že záběrům dávají asi čtyři sekundy. Herci byli rozzuření a kauza se táhla celé týdny.

Casting se proti tomuhle popisu ohradil. Na Artios Awards 2023 casting directoři pro Deadline na rovinu řekli, že záběry, které si vyžádají, sledují. Obojí platí zároveň. Sledují je, a přestávají brzy, protože jedině tak se dá projít čtyřmi sty přihláškami na jednu vedlejší roli.

Existuje ještě třetí případ, který nikoho netěší. Bonnie Gillespie, autorka Self-Management for Actors, to řekla natvrdo: „Někdy pošleš selftape konkurz, který nikdy nikdo neuvidí. Nikdo.“ Roli obsadí rovnou nabídkou, spadne rozpočet, projekt zamrzne. Nic z toho není rozsudek nad tvojí prací.

Co to mění na tom, jak natáčíš:

Ke scéně se dostaň rychle. Pokud ti pokyny dovolí dát slate až na konec, dej ho na konec. Pokud musí být slate první, drž ho na pár vteřin.

Volbu dej do první repliky, ne až do třetí. Herci mají ve zvyku stavět scénu postupně. Na záběru se ale nemusíš vůbec dostat k tomu, co sis šetřil na konec.

První záběr musí být čitelný. Rámování, světlo a zvuk se posuzují dřív než tvůj herecký výkon, protože k divákovi dorazí dřív než první slovo.

A pak to pusť z hlavy. Neovlivníš, které čtyři sekundy si někdo pustí na telefonu mezi schůzkami. Ovlivníš, že tyhle čtyři sekundy budou připravené.

Okamžitě poznají, jestli jsi odvedl práci

Tohle zaznívá v téměř každém rozhovoru, panelu nebo workshopu, kde CD mluví o selftapech. V prvních pár sekundách poznají, jestli se herec připravoval, nebo jestli to prostě vzal. Nejde o to, mít text dokonale nazpaměť. Jde o to, jestli jsi scénu pochopil.

Herec, který materiál pochopil, dělá konkrétní rozhodnutí. Jeho reakce jsou ukotvené. Poslouchá repliky druhé postavy místo toho, aby jen čekal na svůj nástup. Za každou replikou je záměr.

Herec, který se nepřipravil, podá generické čtení. Příjemné. Profesionální. A naprosto zaměnitelné s dvěma sty dalšími záběry. Slova jsou správně, ale pod nimi se nic neděje. Rozbor scény tě z té kategorie dostane ještě dřív, než zapneš kameru.

Bonnie Gillespie, autorka Self-Management for Actors, říká, že dokáže skoro okamžitě poznat, jestli herec materiál zná. Ne kvůli kontaktu s kamerou nebo nějaké magické kvalitě. Protože příprava se projeví na těle. Změní se ti držení těla. Změní se dech. Oči ti ožijou jinak, když víš, co ve scéně děláš, oproti tomu, když se snažíš vzpomenout, co přijde dál.

Osa pohledu rozhoduje víc, než čekáš

Kam se při selftapu díváš, to divákovi něco sděluje, ať chceš, nebo ne. Přímý pohled do objektivu působí intimně, až konfrontačně. Pohled stranou působí uvolněně. Moc daleko od kamery a scéna vypadá, jako by se odehrávala někde jinde a my ji jen mimochodem slyšíme.

Standard je těsně vedle objektivu. Tvůj čtecí partner by měl stát přímo u kamery, aby tvůj pohled byl blízko objektivu, ale nezíral jsi do něj přímo. Dost blízko, aby měl divák pocit, že je součástí rozhovoru.

Někteří casting directoři mají konkrétní preference a napíšou je do breakdownu. Ty pokyny dodrž přesně. Ale když nevíš, těsně vedle objektivu platí vždycky.

Co je zastaví při sledování

Casting directoři jsou v tom celkem jednotní. Nápravy jsou většinou na úrovni přípravy natáčení, proto si vedu průběžný checklist na selftape, který procházím před každým konkurzem.

Špatný zvuk. Když tě jasně neslyší, na ničem dalším nezáleží. Ozvěna, hluk na pozadí, čtecí partner, který mluví hlasitěji než ty, to všechno je problém, kvůli kterému casting director přepne na další záběr. Dá se to napravit. Tichá místnost a klopák za 600-800 Kč vyřeší devadesát procent problémů se zvukem.

Špatné rámování. Moc široký záběr a nevidí tvůj obličej. Moc těsný a vypadáš stísněně. Standard je polodetail od středu hrudníku po pár centimetrů nad hlavou. Když se ve scéně hodně pohybuješ, dej si trochu víc prostoru.

Přeprodukované záběry. Casting directoři to říkají opakovaně. Nechtějí filmové nasvícení, víc kamerových úhlů ani dramatickou hudbu. Chtějí tě vidět hrát. Když je produkce moc honosná, působí to, jako bys něco doháněl.

Ignorování pokynů. Když breakdown říká dva záběry s různými volbami, pošli dva záběry s různými volbami. Ne tři. Ne jeden dlouhý záběr. Ne dva záběry, co jsou v podstatě to samé, jen trochu jinak hlasité. Přečti si pokyny a dodrž je.

Na co skutečně reagují

Konkrétnost. Silná, konkrétní volba vždy porazí bezpečnou, správnou. CD chtějí vidět tvoji verzi této postavy. Pokud hraješ přesně tak, jak to hrají všichni ostatní, nedáváš jim žádný důvod pozvat právě tebe.

Poslouchání. Momenty mezi tvými replikami, kdy mluví druhá postava a ty reaguješ, tam se odehrává skutečné herectví. Casting directoři si všimnou, kdy herec opravdu zpracovává to, co slyší, oproti tomu, kdy jen čeká, až přijde na řadu.

Jednoduchost. Nejlepší selftapy jsou často ty nejjednodušší. Neutrální pozadí, čistý zvuk, dobré rámování a připravený herec, který dělá upřímná rozhodnutí.

Otázka čtecího partnera

Casting directoři vědí, že většina herců nemá na každý selftape přístup k profesionálnímu čtecímu partnerovi. Nesoudí tě podle kvality partnera. Soudí tvůj výkon, a špatný čtecí partner ten výkon dokáže poškodit.

Když čtecí partner čte naplocho, hrne se přes repliky nebo ti nedává nic, na co bys reagoval, hůř se pak ve scéně dělá skutečná práce. Výkon trpí, i když partner není v záběru.

Najdi si čtecího partnera, který ti dává vyrovnanou energii. Živý člověk je nejlepší. Funguje i aplikace na zkoušení jako blablabla, čte repliky ostatních postav a čeká na tvoje, takže máš spolehlivé narážky u každého záběru. Jde o to, že potřebuješ na co reagovat. Herectví je reakce, a to platí, i když sedíš sám v pokoji.

Sečteno, podtrženo

Casting directoři tě chtějí obsadit. Nehledají důvody, proč tě odmítnout, hledají někoho, kdo vyřeší jejich problém. Buď připravený, buď konkrétní a dodrž pokyny. To tě posune před většinu záběrů, které ten den uvidí.

Časté otázky

Elias Munk

Elias Munk je dánský herec a tvůrce blablabla. Čtrnáct let v branži. Postavil blablabla, protože zkoušení by nemělo být tou těžkou částí herectví. Výkon by jí měl být.

blablabla čte repliky ostatních postav a čeká na tvoje.

Dvě namluvené scény zdarma. Bez registrace.